Různým formám politicky motivovaného trestního stíhání čelí v dnešním Rusku podle minimálních odhadů čelí přes 5 000 ruských a ukrajinských občanů. Jde pouze o potvrzené případy, o nichž máme dostatek informací. Skutečný počet nespravedlivě pronásledovaných lidí je několikanásobně vyšší. Obzvlášť složitá situace panuje na okupovaných územích Ukrajiny, kde je dle odhadu lidskoprávních aktivistů aktuálně zbaveno svobody přes než 15 000 civilistů.
Podpořit tyto statečné lidi můžeme solidárními dopisy, které lze odeslat jak v papírové, tak - v některých případech - v elektronické podobě. Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, dopisy se k politickým vězňům v Rusku většinou ještě stále dostávají (více o tom se dočtete níže v sekci „Jak víme, že dopisy do ruského vězení skutečně chodí?“). Máme tak možnost jim dát najevo, že na ně svobodný svět nezapomněl, přestože by si ruské úřady bezpochyby přály opak.
V Gulag.cz aktuálně monitorujeme situaci 30 politických vězňů, část jejichž příběhů vypráví naše výstava „Putinova klec“. Detailnější Informací o celkovém počtu nespravedlivě pronásledovaných lidí v Rusku najdete na konci této stránky v sekci „Kdo jsou současní političtí vězni a kolik jich aktuálně je?“.
Všem lidem, jejichž osudy sledujeme, můžete poslat papírový dopis a některým z nich také dopis elektronický. Níže přinášíme návod, jak na to. Předem však upozorňujeme, že dopisy musí být výhradně v ruštině.
Jak napsat dopis
1.Nejprve si vyberte adresáta. Jejich seznam spolu s krátkými medailonky v češtině najdete ZDE. Pokud adresátovi lze odeslat elektronický dopis, je tato možnost uvedena u jeho jména.
2.Po kliknutí na jméno adresáta si budete moci přečíst stručný příběh jeho pronásledování, ale také uvidíte, ve které trestanecké kolonii / vazební věznici se aktuálně nachází.
3.Pokud se zatím necítíte na psaní delšího textu, můžete vybranému vězni poslat jen nějakou krásnou pohlednici. I toto symbolické gesto váš adresát určitě ocení; pohledy, zvláště ty barevné a zajímavé, vždy vnáší do šedivého vězeňského prostředí pestrost a radost.
Na pohlednici lze doplnit pár slov podpory. NA TÉTO STRÁNCE jsme pro vás připravili několik vzorových vzkazů v ruštině, které můžete opsat (stačí klidně tiskacím písmem). Najdete zde také informace o tom, jak pohlednici správně nadepsat, a další instrukce.
4.Pokud jste se rozhodli pro odeslání dopisu, rádi bychom ještě jednou upozornili, že do ruského vězení se dá psát výhradně rusky. Vzkazy v jakémkoliv jiném jazyce, dokonce i v angličtině, budou s největší pravděpodobností zabaveny cenzurou.
Cenzor působí v každé věznici a právě on jako první čte veškerou příchozí i odchozí korespondenci. Má právo z dopisu vyškrtnout některé věty nebo pasáže, případně ho celý zabavit. Při psaní dopisu je proto důležité dodržovat základní pravidla. Jedním z těch nejdůležitějších je právě psaní výhradně v ruštině – aby cenzor mohl rozumět každému slovu.
Pokud je pro vás obtížné psát rovnou rusky, můžete využít online překladače (například DeepL, který překlady do ruštiny zvládá vcelku dobře) nebo ChatGPT, případně se obrátit na někoho z vašich rusky mluvících kamarádů.
Další pravidla a doporučení najdete níže na této stránce v sekci „O čem (ne)psat“.
5.Pro elektronickou korespondenci z Evropy lze využít webovou platformu prisonmail.online. Ta umožňuje platby evropskými platebními kartami a je dostupná v angličtině. Je však napojena pouze na vybrané věznice (i když se jejich seznam postupně rozšiřuje).
Po zaplacení dopisu obdržíte e-mailem oznámení, že byl odeslán do věznice. O něco později by vám mělo přijít také oznámení, že byl doručen adresátovi.
Naskenovanou odpověď od politického vězně – pokud vám bude moci odpovědět – následně obdržíte e-mailem. Je to velmi pohodlné, je však třeba počítat s tím, že půjde o ručně psaný text v ruštině. Pokud je pro vás obtížné takový text přečíst, můžete požádat o pomoc někoho ze svého okolí, kdo rusky rozumí – nebo nám napište na e-mail [email protected]. Ozveme se vám co nejrychleji to půjde.
Podrobnější informace o fungování této platformy najdete níže v sekci „Chci svůj dopis poslat online. Jak na to?“.
6.Papírové dopisy z Evropy putují do Ruska dlouho, minimálně dva měsíce, a jejich cestu v podstatě nelze sledovat. To je hlavní nevýhoda tohoto způsobu komunikace s lidmi v ruských věznicích. Výhodou pak je jejich přidaná osobní hodnota: kromě samotného solidárního dopisu lze do obálky vložit i něco dalšího užitečného nebo milého – prázdné listy papíru a obálky, kresbu nebo hezkou pohlednici. Pokud je pro vás obtížné napsat dopis v ruštině rukou, můžete jej jednoduše vytisknout.
Při odesílání papírového dopisu je důležité pamatovat zejména na následující.
Dopis nesmí vážit více než 99 gramů. Vše, co je těžší, může být považováno za balíček, kterých mohou političtí vězni (ostatně jako jacíkoliv vězni) dostávat za rok jen omezené množství. Odeslání balíků by mělo být proto vždy předem konzultováno s rodinou vězně a jeho právníky.
Je velmi důležité správně uvést adresu příjemce na obálce (v pravém dolním rohu). Adresu stačí napsat v ruštině, přesně v tom formátu, v jakém je uvedena u medailonku konkrétního politického vězně na našem webu. Pouze zemi určení – Rusko – doporučujeme uvést anglicky: RUSSIA. Fotografii správně vyplněné adresy najdete na úplném konci této stránky v sekci „Ke stažení“.
Papírový dopis lze pak odeslat na jakékoliv pobočce pošty jako obyčejnou ekonomickou zásilku. Odeslání doporučených dopisů není vhodné: kvůli každému takovému dopisu jsou pak vězni předvolávání vedením „k probrání záležitostí" a protože jim není dopředu sděleno, o co konkrétně se jedná, stojí je to zbytečný čas a nervy. Z tohoto důvodu také nemusíte na obálce uvádět svou zpáteční adresu, pokud si nepřejete, aby ji viděl cenzor či vedení trestanecké kolonie. (Komunikace s vězni v Rusku je ale zatím zcela legální a neměla by pro vás představovat žádné riziko.)
Více informací o pravidlech papírové korespondence naleznete níže v sekci „Chci napsat papírový dopis. Jak můžu zvýšit šanci, že ho adresát skutečně obdrží?“
7.Drtivá většina politických vězňů se snaží odpovědět na každý dopis, který dostane. Solidární vzkazy jsou pro ně nesmírně důležitou podporou a cítí potřebu za ně poděkovat. Pobyt ve vězení je však pochopitelně spojen s celou řadou omezení – a občas můžou političtí vězni proto buď odpovídat s větším zpožděním, nebo nemusí odpovědět vůbec. Důvodů mohou mít skutečně velmi mnoho, například mohou být nečekaně převezeni do jiné věznice, nebo jim dojde propiska a vězeňská správa jim odmítne poskytnout novou. Mějte pro to prosím pochopení. Pokud máte pocit, že vám váš společník delší dobu neodpovídá, vždy mu můžete zkusit napsat ještě jednou.
Kdo jsou současní političtí vězni v Rusku a kolik jich je?
Oficiální seznam politických vězňů v dnešním Rusku (a částečně také na okupovaných územích Ukrajiny) sestavují naši kolegové z lidskoprávní organizace „Memorial“, konkrétně tým projektu „Podpora politických vězňů. Memorial.“ Monitorování politických represí v současném Rusku se však věnují i další nezávislé ruské lidskoprávní organizace, zejména „OVD Info“ a „First Department“.
Projekt „Podpora politických vězňů. Memorial“ zařadil na seznam politických vězňů k 15. únoru 2026 1 356 lidí. Toto číslo zahrnuje pouze osoby, jejichž svoboda pohybu je omezena, o jejichž případech máme dostatek ověřených informací a které zároveň splňují stanovená kritéria (více o nich se dočtete zde (v ruštině)). Proces uznání člověka za politického vězně je poměrně složitý a prověřování všech okolností případu může trvat delší dobu.
Podle informací organizace „OVD Info“ je v Rusku k 15. únoru 2026 z politických důvodů zbaveno svobody více než 1 750 osob.
Ani jedno z těchto čísel však není zdaleka konečné. Reálný počet lidí, kteří jsou v Rusku nespravedlivě zbaveni svobody, tvoří pravděpodobně minimálně 5 000 osob. O osudu mnoha dalších pronásledovaných bohužel stále nemáme dostatek informací a můžeme pracovat jen s přibližnými odhady. Zvlášť alarmující je pak situace na dočasně okupovaných územích Ukrajiny, kde jsou civilisté často zadržováni v režimu inkomunikado, tedy v naprosté izolaci bez kontaktu s okolním světem. V současnosti je zde pravděpodobně nezákonně zadržováno nejméně 15 000 lidí.
Na okupovaných územích Ukrajiny jsou lidé často zadržováni bez jakéhokoliv formálního obvinění. V Rusku pak jsou političtí vězni z formálního hlediska nejčastěji obviňováni z přípravy teroristického činu, ospravedlňování terorismu, účasti na činnosti teroristické organizace, dále z výzev k extremismu, vlastizrady nebo špionáže. Mezi další „často používaná“ obvinění patří šíření údajně nepravdivých informací o ruské armádě nebo její diskreditace, účast na činnosti nežádoucí organizace nebo rehabilitace nacismu. Vedle odpůrců války a současné ruské vlády jsou v Rusku dlouhodobě pronásledováni také příslušníci nejrůznějších menšin. Patří mezi ně například spolupracovníci a podporovatelé Alexeje Navalného a dalších opozičních politiků, krymští Tataři, LGBTQ+ aktivisté nebo Svědkové Jehovovi.
Jak víme, že dopisy do ruského vězení skutečně chodí?
To, že ruští političtí vězni skutečně dostávají dopisy z celého světa, včetně České republiky, víme především z vlastní zkušenosti lidí, kteří si s nimi dopisují. Potvrzují to i samotní političtí vězni a jejich blízcí, kteří o významu dopisů mluví například v rozhovorech pro média. Takové rozhovory čas od času přinášejí například nezávislá ruskojazyčná média a téměř v každém z nich se objevuje zmínka o tom, jak důležité dopisy pro vězně jsou a z jakých zemí je obdrželi.
O významu dopisů a o tom, jakou osobní podporu pro ně představovaly, mluví většina politických vězňů i poté, co se dostanou na svobodu. Jako příklad můžeme uvést tento rozhovor, který portál iRozhlas.cz pořídil s novinářkou Alsu Kurmaševou, propuštěnou z ruského vězení v rámci rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a Západem v srpnu 2024. Kurmaševa v něm vypráví, že dostávala dopisy a pohlednice z celého světa, včetně Česka, a dokonce ukazuje fotografie některých z nich.
Zároveň je ale důležité zmínit, že v některých případech správa trestanecké kolonie nebo vazební věznice vyvíjí na politického vězně zvýšený tlak a dopisy mu záměrně nepředává. Tak tomu bylo například v případě Alexeje Navalného, kterému systematicky nebyly doručovány dopisy od manželky. I přesto si však Navalnyj mohl dopisovat s mnoha dalšími lidmi, čehož aktivně využíval.
Pokud je možné s některým politickým vězněm komunikovat jak klasickou poštou, tak elektronicky, kterou variantu je lepší zvolit?
Záleží především na tom, zda adresáta chcete potěšit spíš „jednorázově“, nebo si s ním chcete dopisovat pravidelně. Pokud máte zájem o dlouhodobý kontakt, je praktičtější zvolit elektronickou formu – je rychlejší a spolehlivější. Pravidelná komunikace je ale možná i prostřednictvím klasické papírové pošty, jen je třeba počítat s tím, že celý proces bude trvat déle.
Máte-li o komunikaci s konkrétním vězněm skutečný zájem, můžete obě varianty také kombinovat: psát si online a zároveň mu klasickou poštou posílat pohlednice, fotografie nebo třeba čistý papír. Je však důležité pamatovat na to, že maximální povolená hmotnost jednoho dopisu je 99 gramů.
Pokud pošlete pouze pohlednici bez delšího vzkazu, odpověď s největší pravděpodobností nedostanete. Hlavním smyslem pohlednice je potěšit a projevit solidaritu s vězněným člověkem. S odpovědí se v takovém případě většinou ani nepočítá.
Chci svůj dopis poslat online. Jak na to?
Pro elektronickou korespondenci z Evropy lze využít především webovou platformu prisonmail.online. Jde o oficiální platformu zřízenou ruským státem pro komunikaci s vězni. Ta umožňuje platby evropskými platebními kartami a je dostupná v angličtině. Je však napojena pouze na vybrané věznice, i když se jejich seznam postupně rozšiřuje.
U každého politického vězně, jehož případ sledujeme, je vždy uvedeno, zda je možné mu napsat elektronicky. Po rozkliknutí jeho profilu dolů najdete všechny údaje, které bude třeba následně zkopírovat do příslušných políček na platformě prisonmail.online. Dejte si pozor na to, aby se nikde neobjevil žádný překlep, v opačném případě by dopis nemusel být adresátovi doručen.
Odeslání dopisu probíhá ve čtyřech jednoduchých krocích. Nejprve zvolíte příslušnou věznici, poté vyplníte údaje o vězni (celé jméno v ruštině a rok narození) a vaše kontaktní údaje (e-mail, kam budou chodit odpovědi, a telefonní číslo). Ve třetím kroku vložíte text dopisu a případně připojíte obrázek. Nakonec zkontrolujete správnost všech údajů, odsouhlasíte podmínky používání webu a odeslání dopisu zaplatíte.
Odeslání se hradí platební kartou, podobně jako běžnou platbu na internetu. Odeslání jedné stránky textu stojí 1,5 USD, stejná částka je účtována za případné obdržení odpovědi. K dopisu lze připojit také jeden obrázek za dalších 1,5 USD. Platby zpracovává banka v Uzbekistánu, proto bude částka stržena v měně UZS.
Pokud je vše vyplněno správně, během několika minut obdržíte e-mail s potvrzením o odeslání dopisu do věznice a také potvrzení o platbě.
Dopisy do ruských věznic je možné posílat také prostřednictvím platformy „Věstočka“ (Vzkaz), kterou spustili kolegové z organizace „OVD Info“ a kterou rovněž vřele doporučujeme. Odeslání dopisu je zde zdarma a psát je můžete v angličtině. Doporučená maximální délka dopisu je 2 400 znaků i s mezerami.
Je ale důležité mít na paměti, že „Lifeline“ je čistě dobrovolnický projekt a nebyl vytvořen jako nástroj pro dlouhodobou korespondenci. Kolegové rádi pomohou s odesláním jednoho či několika prvních dopisů; pokud však už nyní víte, že byste chtěli s někým komunikovat pravidelně nebo psát delší dopisy, doporučujeme zvolit spíše klasickou poštu nebo platformu prisonmail.online.
Chci napsat papírový dopis. Jak můžu zvýšit šanci, že ho adresát skutečně obdrží?
Zásadní je především správně a čitelně uvést na obálce adresu vybraného politického vězně. Tyto adresy bývají zpravidla poměrně dlouhé: obsahují celé jméno vězně a rok jeho narození, dále název věznice, ulici, číslo domu, město, oblast, PSČ a slovo RUSSIA. Pokud si nejste jisti, že všechny tyto údaje dokážete v ruštině čitelně přepsat, doporučujeme adresu vytisknout a na obálku ji jednoduše nalepit (do pravého dolního rohu).
Kromě správně uvedené adresy je dobré do obálky s dopisem vložit také prázdnou obálku s vaší zpáteční adresou napsanou v pravém dolním rohu (tj. na místo pro příjemce). Váš adresát ji pak může rovnou použít k odeslání odpovědi. Přiložit můžete i prázdný list papíru a – pokud je máte k dispozici – také ruské poštovní známky určené pro zasílání dopisů z Ruska do zahraničí.
Do obálky se svým dopisem můžete dále vložit také vytištěný dokument „Připomínka pro ruské cenzory“, který najdete úplně dole na této stránce v sekci „Ke stažení“. Obsahuje několik odstavců z oficiálních ruských právních předpisů, jimiž by se měli řídit zaměstnanci věznic. První z nich připomíná, že lidé ve vězení mají právo přijímat a odesílat dopisy a pohlednice na vlastní náklady v neomezeném počtu. Druhá část upozorňuje na povinnost zaměstnanců věznice přeposlat váš dopis do nové věznice v případě, že byl adresát v mezičase odvezen jinam. Pokud se někdo z nich rozhodne tento zákon porušit, tak to samozřejmě i přes veškeré „připomínky“ udělá, přesto není od věci dát najevo, že se v ruské legislativě orientujete.
A ještě jedna praktická poznámka na závěr: pokud v Rusku stále žije někdo z vašich blízkých, možná by vám mohl s odesíláním dopisů pomoci (podle současné ruské legislativy je to zatím zcela legální). Když se papírové dopisy odesílají přímo z Ruska, celá korespondence se výrazně urychluje. Dopisy ze zahraničí politické vězně velmi těší, z praktického hlediska je pro ně ale často snazší odpovídat na dopisy odeslané z Ruska.
O čem (ne)psat? Jak má být dopis dlouhý?
Vždy mějte na paměti, že každý váš dopis čte cenzor. Často je velmi těžké odhadnout, co mu bude v textu vadit: známe případy, kdy jsou z dopisů vyškrtávány dokonce citace z ruské ústavy nebo jména osob označených za „zahraniční agenty“. Zároveň ale existují i příklady, kdy se lidé ve vězení poměrně ostře vyjadřují o ruských úřadech nebo dokonce o válce proti Ukrajině. Pokud si s někým začnete pravidelně dopisovat, brzy zjistíte, jaká témata se v této konkrétní věznici tolerují a která už tolik ne.
Obecně však platí, že do vězení nelze psát nic provokativního. Není tedy vhodné otevírat příliš „politická“ témata, například rozebírat detaily války proti Ukrajině nebo tvridt, že Rusko je jednoznačný agresor. Stejně tak není vhodné jakkoli zmiňovat nic o LGBTQ+ tematice, která je v ruském vězeňském prostředí velmi silně tabuizovaná. Rozhodně se zdržte komentování jakýchkoliv detailů spojených bezprostředně s trestním stíháním vašeho společníka. Dále pak nelze vyzývat k porušování zákonů, i kdyby vám současná ruská legislativa připadala nespravedlivá nebo absurdní.
Nedoporučuje se používat hrubá slova ani výrazy v jiných jazycích než v ruštině.
Dopis by neměl být příliš smutný ani sentimentální. Není potřeba vašeho společníka litovat ani mu připomínat, v jak obtížné situaci se nachází – to velmi dobře ví i sám. Doporučujeme vyhnout se výrazům typu „drž se“: jde o klišé, které lidem ve vězení často spíše vadí. Místo toho ale vždy ocení, když jim jednoduchými slovy vyjádříte podporu a popřejete hodně sil.
Mějte na paměti, že váš adresát touží po upřímném dialogu. Podělte se s ním o to, co vám přináší radost: napište, jak jste prožili den, povyprávějte o zajímavém filmu nebo se podělte o něco z české kultury či tradic. Vězněný člověk také rozhodně ocení, pokud projevíte zájem o jeho život a na něco se ho zeptáte. Pokud píšete papírový dopis, můžete k němu připojit i malý obrázek nebo kresbu.
Základní doporučení pro výběr adresáta zní: napište někomu, s kým byste si opravdu rádi popovídali. Napsat první dopis člověku, kterého vůbec neznáte, je v podstatě podobné jako kdyby jste se s ním seznamovali osobně. Představte se, napište, kdo jste, co děláte a proč mu píšete.
Dopisy vždy datujte a před odesláním si je radši pro jistotu ofoťte (kdyby přišla odpověď, tento ofocený původní dopis vám může přijít vhod).
Pokud s psaním dopisů politickým vězňům teprve začínáte, nedoporučujeme psát velkému množství lidí najednou. I jeden dobře napsaný a promýšlený dopis vyžaduje trochu přípravy, čas a energii.
Mají dopisy pro politické vězně skutečně tak velký význam?
Krátká odpověď zní: ano. A potvrdí to snad každý politický vězeň.
Jako příklad uvádíme úryvek z dopisu Danijela Cholodného, bývalého technického ředitele Youtube kanálu „Navalnyj LIVE“, který byl v srpnu 2023 odsouzen k osmi letům vězení za údajnou účast v „extremistické komunitě“. Aby svobodnému světu připomněl, nakolik důležité jsou pro politické vězně solidární dopisy, napsal z trestanecké kolonie následující text:
„Pište dopisy, je to opravdu šíleně důležité. Dodáváte nám sílu a připomínáte nám, že nejsme sami. […] Všichni strašně moc přemýšlíte nad tím, co nám napsat, ale psát můžete cokoli! Třeba přehled aktuálních zpráv ze světa. Nebo proč neposlat vtipný meme? Nebo napište něco o sobě – co děláte, co vás baví. Kdo ví, možná se ukáže, že váš adresát má rád „Doctora Who“ stejně jako vy, a pak si budete pořád dopisovat. Není to skvělé? Podělte se o své názory na jakékoli téma: sport, knihy, hudbu. Prostě cokoli. […] Nestyďte se! Popřejte někomu k narozeninám. Jen si představte, jak šťastný bude nějaký ten Vasja nebo Ivan, když k narozeninám dostane třeba sto dopisů. Na něco takového se nezapomíná. Pokud jste v zahraničí, pošlete nám pohlednici! Třeba já už dostal pohledy z Německa, Maďarska, Švédska a dokonce i z Austrálie – přímo s místními známkami. Bylo to skvělý pocit. Dojem to udělalo dokonce i na spoluvězně a cenzora! Někdy fakt stačí napsat jen pár milých slov. I pouhé dva řádky jsou furt lepší než vůbec nic.“
Je nesmírně důležité, aby člověk, který se ocitne ve vazbě nebo v trestanecké kolonii, věděl, že není sám a že se na něj nezapomnělo. I pro ty, kteří podmínky věznění snášejí relativně dobře, jsou dopisy často jedním z nejdůležitějších zdrojů psychické podpory. Pomáhají udržovat kontakt s vnějším světem a získat alespoň základní přehled o tom, co se děje za zdmi věznice.
Dopisy mají navíc ještě jednu důležitou funkci: mohou pomoci snížit riziko fyzického či psychického násilí ze strany vězeňského personálu. Zjednodušeně řečeno, násilí se snáze páchá na lidech, o které se nikdo nezajímá. Je však fér dodat, že tento princip v ruských věznicích neplatí vždy. Někdy se úřady rozhodnou vystavit konkrétního politického vězně systematickému nátlaku bez ohledu na to, kolik podpory se mu dostává. Výmluvným příkladem z poslední doby je případ politika Alexeje Gorinova, který má silnou podporu z celého světa, přesto však dlouhodobě čelí mimořádně krutému zacházení.
Jak lze jinak podpořit politické vězně v Rusku?
Další možností, jak podpořit nespravedlivě pronásledované lidi, je poskytnutí finanční pomoci lidskoprávním organizacím, které dlouhodobě podporují politické vězně a jejich rodiny.
Z těchto peněz se pak hradí především práce kvalitních právníků a advokátů, ale také léky a další nezbytná humanitární pomoc. Podpořit velmi často potřebují také rodiny politických vězňů, kde mohou zůstat bez příjmu například jejich rodiče nebo malé děti.
Z konkrétních a spolehlivých sbírek můžeme doporučit zejména sbírku kolegů z projektu „Podpora politických vězňů. Memorial“, dále pak sbírku organizace „OVD-Info“ nebo lidskoprávní iniciativy „First Department“.
.jpg)
