Uplynulo 70 let od jednoho z nejtragičtějších povstání v historii Gulagu

27. červen 2024 | Virtuální muzeum

Ve středu 26. června jsme si připoměli výročí potlačení Kengirského povstání, jednoho z největších a nejtragičtějších v historii Gulagu. Přesně před 70 lety sovětské tanky svými pásy doslova rozdrtily vzpouru mužů a žen vězněných v Gulagu na území dnešního Kazachstánu. U této příležitosti jsme v našem virtuálním muzeu publikovali článek, který popisuje události na základě vzpomínek pamětníků a také výsledků naší archeologické a dokumentační činnosti přímo na místě povstání během naší expedice do Kazachstánu.

„Tank jel přímo na nás! Můj manžel hned pochopil, že nás můžou zabít, odhodil mě stranou a křičel na ostatní, aby utekli. Ale bylo už pozdě. Pod jeho pásy spadli Marijka Montyka a Zenka z brigády mého muže. Oběma končil trest, chtěli spolu založit rodinu, milovali se… pohřbili je pak do jednoho hrobu.”

Přestože se v historii Gulagu nejednalo ani o první, ani největší povstání, Kengirské události z května a června roku 1954 se do historie zapsaly jako jedny z nejintenzivnějších a co do počtu obětí nejtragičtějších. Průběh Kengirského povstání a jeho následky se do povědomí široké veřejnosti dostaly díky kapitole Čtyřicet dní Kengiru v knize Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag. Později, především v 90. letech, byly v různých pramenech publikovány další vzpomínky, na jejichž základě celou událost rekonstruujeme.

Čtyřicet dní zažívali vězni euforii, zbavili se dozorců, založili vlastní republiku vězňů, propojili mužskou a ženskou zónu a po letech prožívali velké milostné vztahy. A i když tato vzpoura předznamenala konec systému Gulagu, samotné povstání bylo nakonec brutálně potlačeno.

Podle svědectví přeživších byly stovky vězňů zabity a vůdci vzpoury popraveni. Na území města Žezkazgan v dnešním Kazachstánu se v tamní průmyslové zóně dochovalo až překvapivé množství pozůstatků tábora i samotného povstání.
Nedávno je zmapovala naše expedice týmu Gulag.cz, která zachytila i možnou českou stopu v legendární Kengirské vzpouře. Detaily najdete na expedičním webu www.expedicekazachstan.cz.

Celý článek najdete v našem virtuálním muzeu GULAG ONLINE. Jeho autory jsou Judith Krulišová a Štěpán Černoušek.

Česká paměť GulaguNovinky

Hráli karty a kritizovali Stalina. Domů už se nevrátili

28. červen 2025

Přesně před 84 lety se v sovětském Kyrgyzstánu odehrál dosud neznámý proces s šesticí Čechů. Na sklonku června 1941 byli zatč...

Pražská vila hrůzy: Odsud Smerš unášel Sergeje Vojcechovského a další

10. květen 2025

Skončila válka, do Prahy dorazila Rudá armáda a v jejích stopách i čekisti z NKVD a z vojenské kontrarozvědky Směrš (Smrt Špi...

Navracení jmen u Pomínku obětem komunismu připomnělo stovku obětí

07. říjen 2024

Jako každý rok jsme i letos společně uctili památku obětí sovětského státního teroru veřejným čtením jejich jmen.

Publikujeme dosud neznámý příběh Češky vězněné v Gulagu

28. únor 2024

Dostala metál od Stalina, pak jí popravili manžela, odebrali syna (který se později stal sovětským národním umělcem) a nakone...

Přinášíme unikátní příběh u příležitosti 50. výročí vydání Souostroví Gulag

28. prosinec 2023

O osudu Ivana Kováče, muže, který se v sovětských lágrech spřátelil s Alexandrem Solženicynem a stal se pravděpodobně inspira...

Největší masová vražda Čechů v SSSR

28. září 2023

Na den svatého Václava uplynulo 85 let od popravy 80 nevinných Čechů v Žitomíru. Následující text vznikl mimo jiné díky pamět...

Česká místa svědomí ve světovém kontextu

25. květen 2022

Reflexe workshopů ...

Spouštíme dokumentární cyklus "Češi a Velký teror"

29. říjen 2021

Popravy, vyhnanství na Sibiř, kruté mučení, otrocká práce v lágrech Gulagu. Taková byla odvrácená tvář sovětské reality po ce...

Česká komuna Reflektor v SSSR: historie zrady

07. červen 2020

Článek ruského badatele a novináře Alexeje Golicyna ze Saratova o české komuně Reflektor a sovětských represích proti jej...

Navrácení jmen 2019: Zazněla jména 85 Čechů

10. listopad 2019

V úterý 29. října 2019 jsme se již potřetí připojili k akci ruského sdružení Memorial „...

Poslední adresa: další dvě tabulky popraveným obětem komunistického režimu

10. květen 2018

Dvě nové pamětní tabulky nyní připomínají oběti komunistického režimu v Československu. V rámci projektu Poslední adresa, kte...

Navrácení jmen 2017 - připomínka památky Čechů popravených v SSSR

01. říjen 2017

V neděli 29. října, v předvečer ruského Dne paměti obětí politických represí, jsme si u památníku obětem komunismu na pražské...

V úterý 27. června zahájíme českou verzi projektu Poslední adresa

23. červen 2017

„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.“ Takové je motto projektu Posl...

Poslední adresa – ruský projekt u nás vyvolal velký zájem, plánujeme rozšíření do ČR

26. říjen 2015

S velkým zájmem se setkala česká prezentace ruského projektu Poslední adresa, který připomíná oběti sovětských represí. Na po...