100 dní po Putinovi: série expertních debat nastíní možné scénáře budoucnosti Ruska
13. listopad 2025 | Současné Rusko | Akce pro veřejnost
Co čeká Rusko po Putinovi? A existuje vůbec šance, že se země vydá demokratickou cestou? O budoucnosti ruské společnosti i o tom, jak ji lze ovlivnit už dnes, budou v listopadu debatovat odborníci, novináři i právníci na sérii diskuzí pořádaných organizací Gulag.cz a Centrem na ochranu lidských práv Memorial. Setkání se uskuteční na univerzitách v Praze, Brně a Olomouci. Mezi hosty nebudou chybět autoři projektu „100 dní po Putinovi“ Grigorij Vajpan, Nikolaj Bobrinskij a Gleb Boguš z Ruska. Evropský kontext doplní bývalý zpravodaj České televize v Rusku Miroslav Karas či politolog prof. Jan Holzer.
.%20Foto%20David%20Frenkel%20(Mediazona).jpg)
Změna politického režimu v Rusku je z pohledu historie i aktuálního vývoje nevyhnutelná. Kdy a za jakých okolností k ní dojde a jakou cestou se Rusko v budoucnu vydá, lze zatím jen velmi těžko odhadnout. Jasné však je, že až skončí období moci Vladimira Putina, Rusko možná dostane šanci vydat se demokratickou cestou. Tato příležitost zřejmě potrvá jen velmi krátce. Ruská občanská společnost i Evropa by na tento moment měly být připraveny. Ať chceme, nebo ne, situace v Rusku výrazně ovlivňuje geopolitický vývoj světa a změna tamního režimu se bude týkat nás všech.
Právě proto ruští právníci spolupracující s Centrem na ochranu lidských práv Memorial připravili balíček nejnaléhavějších právních předpisů, které bude potřeba přijmout během prvních sto dní po pádu Putinova režimu. Jejich hlavním smyslem bude obnovení ústavního pořádku v Rusku a dosažení spravedlivého a udržitelného míru. Jedná se o návrhy nových zákonů upravujících vyšetřování válečných zločinů a dalších případů porušování lidských práv. Důležitou součástí je rovněž lustrace osob ve vysokých funkcích represivních struktur a lidí odpovědných za perzekuce ze strany státu. Zároveň není opomenuta ani reforma státních institucí a vytvoření podmínek pro skutečně demokratické volby.
Zatím nevidíme světlo na konci tunelu – kolem nás zuří válka a represivní aparát pracuje na plné obrátky. Přesto je nutné o budoucnosti přemýšlet už nyní, protože nikdo neví, kdy se objeví příležitost ke změnám. Vzpomeňme si na Sovětský svaz v 80. letech: probíhala válka v Afghánistánu, disidenti byli vězněni nebo vyháněni ze země, systém se zdál být věčný – až se najednou rychle rozpadl. Okno příležitostí pro změny tehdy trvalo jen čtyři měsíce, uvádí spoluautor projektu, právník Grigorij Vajpan.
.%20Foto%20David%20Frenkel%20(Mediazona).jpg)
Jsou v Rusku vůbec takovéto změny reálné? Jaké podmínky musí nastat, aby bylo možno uvažovat o cestě demokratického vývoje? Co pro to můžeme udělat už teď? A proč by to mělo zajímat i českou veřejnost?
Otázky na tyto odpovědi bude hledat série debat s názvem „100 dní po Putinovi“ 25. 11. od 18:00 v Olomouci na Filozofické fakultě Univerzity Palackého (posluchárna č 2.03), 26. 11. od 18:00 v Brně na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (aula) a 27. 11. od 19:00 v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (posluchárna 104). Akce je určena pro širokou veřejnost a vstup na debaty je volný.
Diskutovat budou spoluautoři stejnojmenného projektu „100 dní po Putinovi“, právníci Grigorij Vajpan, Nikolaj Bobrinskij a Gleb Boguš. Evropský kontext doplní na akcích v Praze a Olomouci dlouholetý zahraniční zpravodaj České televize v Rusku Miroslav Karas. Hostem debaty v Brně pak bude prof. Jan Holzer z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Moderace debat se ujme novinářka Tereza Engelová.
Akci pořádá organizace Gulag.cz ve spolupráci s Centrem na ochranu lidských práv Memorial, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2024 byl projekt „100 dní po Putinovi“ poprvé představen v Paříži a na jaře 2025 proběhla prezentace v Berlíně.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
