Tento tábor se nacházel v těsné blízkosti židovského tábora u teplárny, jen přes ulici. Zřízen byl v roce 1942 pro sovětské válečné zajatce, a to naproti židovskému táboru. Internováno v něm bylo 400 – 2000 osob. V roce 1943 zde bylo dočasně umístěno přibližně 700 německých Židů, kteří byli zhruba po šesti měsících odvezeni do Polska a pravděpodobně zlikvidováni v Osvětimi.
Na panoramatické fotografii se území tábora nachází za zeleným potrubím. Na druhé straně přes cestu na místě dnešního skladiště se nacházel židovský tábor:
Tábor hlídala německá stráž v počtu 60 – 70 mužů. Dávky potravin byly stupňovány v závislosti na podaném pracovním výkonu, což mělo přidruženě likvidační charakter. Zajatci byli nasazováni především na práci v černouhelných dolech Gabriela, Barbora a Hohenegger. Koncem ledna 1945 byli sovětští zajatci odvezeni kamsi do zázemí, není jasné kam přesně.
Území tábora bylo v několika vlnách velmi poničeno, nejspíš z důvodu, že se nachází v těsné blízkosti teplárny. Charakteristické jsou zde navážky o mocnosti několika metrů a značné množství artefaktů nedávného původu – jsou evidentně mladší než tábor, i současné. Místo bylo evidentně používáno jako smetiště.
I když jsme v místech vězeňských baráků skutečně odhalili rozmanité terénní anomálie, včetně obdélných vyvýšenin a depresí indikujících stavby – není však možné je ztotožnit s táborovými objekty. Na ortofoto snímcích ze 60. let místo objektů tábora nacházíme jiné stavby, celé toto území tak bylo setřeno mladšími aktivitami – a těm mohou patřit objevené terénní relikty. Z původního tábora se zde nedochovalo prakticky nic.
