Likvidace nezávislých médií: lekce z Ruska
27. březen 2026 | Současné Rusko
.jpg)
Návrhy české vlády na drastické omezení financování veřejnoprávních médií a na zavedení zákona o „zahraničních agentech“ nejsou izolované kroky. V Rusku začal podobný proces před 25 lety. Skončil totální kontrolou informací, likvidací všech svobodných médií, nulovou kontrolou oligarchů a politiků, zákazem sociálních sítí, mrtvými novináři a plnými vězeními. Pojďme si tento proces připomenout. Podobné směřování u nás nesmíme dopustit!
2000–2001: Konec nezávislé televize
- Po nástupu Putina byl zahájen obrovský tlak Kremlu na tehdy největší nezávislou televizní stanici NTV a mediální skupinu Media-Most.
- NTV byla kritická, investigativní, kreativní, sledovaná miliony lidí, jeden z nejdůležitějších zdrojů nezávislých informací.
- V dubnu 2001 ji stát (přes firmu Gazprom) převzal a vyměnil vedení, většina předních novinářů NTV opustila. Následně si založili vlastní televizní stanici, ta však nebyla dostatečně financována a tak byla nucena ukončit vysílání.
- Převzetí NTV státem bylo velmi symoblickou událostí. V dalších letech se další velké stanice postupně dostávají pod kontrolu Kremlu (RTR, ORT – dnes Pervyj kanal).
- Vlastníci jsou buď stát, nebo loajální oligarchové.
- Politické pořady mizí nebo se mění v propagandu, investigativní novinařina mizí z hlavního proudu, kritici vlády přestávají dostávat prostor.
- Televize se stává hlavním nástrojem propagandy.
2000–2010: Tlak na tištěná média
- Nezávislé noviny postupně mění majitele.
- Kritické redakce čelí ekonomickému tlaku.
- Novináři začínají praktikovat autocenzuru.
- Investigativní novináři jsou zastrašováni.
- V roce 2006 byla zavražděna redaktorka Nové Gazety Anna Politkovskaja – její vražda se stala symbolickou přelomovou událostí.
- V zemi zůstává jen hrstka opravdu nezávislých médií.
2012: Zákon o „zahraničních agentech“
- Stát zavádí označení „zahraniční agent“ pro nezávislé organizace.
- Postupně se zákon rozšiřuje i na média (od roku 2017) a jednotlivce (od roku 2019), na tento seznam jsou postupně zařazována všechna nezávislá a opoziční média.
- Souběžně už od roku 2015 platí zákon o „nežádoucích organizacích“, i ten je aktivně využíván k tlaku na média.
- Spolupráce s „nežádoucími organizacemi“ je zakázána, každé sdělení „zahraničních agentů“ musí být označeno tímto stigmatizujícím cejchem, nezávislá média jsou tak označena jako „podezřelá“ nebo „nepřátelská“ v případě porušení nařízení hrozí vysoké pokuty i vězení.
2014: Krym a začátek tvrdé propagandy
- Zvláště výrazné změny přišly po protivládních protestech v letech 2011–2012 a především po okupaci Krymu v roce 2014.
- Anexe Krymu byla zásadním zlomem – po ní Kreml zavedl zákon o extremismu, podle nějž může být stíhán kdokoliv, kdo zpochybní, že je Krym ruský – ať už člověk, nebo médium.
- Od roku 2014 začínají blokace webových stránek na rozkaz Generální prokuratury, zejména webů spojených s Ukrajinou.
- Rozjíždí se silná propaganda proti „Západu“ a „nepřátelům“, kritici války jsou označováni za zrádce.
- Stát se otevřeně snaží o plnou kontrolu médií, zastrašování novinářů a patriotickou mobilizaci společnosti. V zemi ale stejně vznikají nová nezávislá média, která fungují hlavně v online prostoru, mezi těmi nejvýznamnějšími jsou online televizní stanice Dožď (od roku 2010), Mediazona a Meduza (oboje od roku 2014).
2015–2020: Internet pod kontrolou
- Stát začíná blokovat nepohodlné weby.
- Tlak na technologické firmy.
- Postupné sledování a regulace online prostoru.
- Ruský internet, poslední svobodný prostor, se začíná uzavírat – v roce 2019 byl přijat oficiální zákon „o suverénním internetu“.
- Přístup k zahraničním zdrojů a sociálním sítím je ale stále ještě možný.
2022: Válka proti Ukrajině = definitivní konec svobody slova
- Od jara 2022 jsou přijímány zákony o šíření nepravdivých informací o ruské armádě a její diskreditaci, je zavedena přísná cenzura.
- Za šíření „nepravdivých informací“ hrozí až 15 let vězení.
- Je zakázáno používat slovo „válka“.
- Média musí přebírat výhradně oficiální verzi událostí.
- Jakýkoliv nesouhlas s režimem se stává trestným.
- Od února 2022 se stále častěji mluví o tom, že je třeba omezit YouTube, Instagram, Facebook, Telegram atd.
2022: Likvidace posledních nezávislých médií
- Poslední nezávislá média (jako portál Meduza, noviny Novaja gazeta nebo TV Dožď, ale i mnoho dalších) jsou hromadně blokována, jejich činnost se na území Ruska zakazuje, redakce odcházejí do exilu.
- Symbolický okamžik: 1. března 2022 ukončila vysílání známá opoziční rozhlasová stanice Radio Echo Moskvy, která vysílala od roku 1990.
- Nezávislá média existují prakticky už jen mimo Rusko, na místě pracují nezávislí novináři jen ve velmi omezených, často undergroundových podmínkách.
2022–2026: Zákazy sociálních sítí a omezení internetu
- Facebook, Instagram i Whatsapp jsou v Rusku nakonec zakázány, Twitter blokován, od roku 2024 se cíleně „zpomaluje“ Youtube.
- V posledních týdnech zákaz dopadl i na Telegram.
- Lidé tak přicházejí o poslední přístup k alternativním informacím, pro využívání internetu je prakticky nezbytné mít několik různých VPN.
- I za lehce kritický post na sociálních sítích jsou lidé odsuzováni k mnoha letům kriminálu.
- Zároveň se občanům aktivně vnucuje nový státní messenger MAX (existuje od roku 2025), který by měl nahradit služby všech výše zmíněných platforem a zároveň je ukázkovým „Velkým bratrem“.
- Čím dál více dochází k cílenému omezení internetu včetně masivních výpadků mobilního signálu v regionech, což se vysvětlovalo jako preventivní opatření proti dronům.
- V roce 2026 se omezování internetu aktivně dotklo i Moskvy a Petrohradu.
Dnes: Totální kontrola
- Stát kontroluje televizi, rádio, tisk i většinu internetu.
- Nezávislá média fungují převážně ze zahraničí, v Rusku jen v undergroundu.
- Jejich sledování může být rizikové.
- Novináři čelí vězení nebo exilu.
- Kontrola státní moci ze strany médií prakticky neexistuje, Rusko se stává totalitním státem.
Shrnutí – lekce z ruského příběhu:
1. Svobodná média nezmizí ze dne na den. Rozpadnou se postupně, krok za krokem – tlakem, zákony, omezením financování.
2. Útok na veřejnoprávní a nezávislá média je jen první krok.
3. Nálepkování „zahraničních agentů“ je krokem druhým.
4. Omezení financování znamená postupné oslabení nezávislosti.
Přesně těmito kroky začínal proces v Rusku. Proč se tedy v Česku vydáváme stejnou cestou? Ruský příklad je zřetelný a odzkoušený, nyní by cesta ke stejnému výsledku byla již mnohem rychlejší. Podobným tendencím musíme zabránit hned v jejich počátku.
Foto: David Frenkel (Mediazona)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
