Město Magadan na ruském Dálném východě v oblasti tzv. Kolymy dodnes patří mezi nejvýznamnější symboly Gulagu. Právě Kolyma byla v Sovětském svazu jedním z hlavních center celého systému nápravně-pracovních táborů – a pro mnoho lidí je proto slovo Magadan dodnes spojeno především se sovětskými lágry, utrpením vězňů a krutými mrazy.
Dnes se v Magadanské oblasti nacházejí už pouze tři trestanecké kolonie, což je mizivý počet oproti časům Stalina. Ovšem přesto odtud přicházejí čerstvé zprávy, které jako by evokovaly návrat do nejbrutálnějšího období Kolymy. Správa jedné z kolonií v Magadanu totiž od ostatních odsouzených záměrně izoluje politické vězně, povětšinou odsouzených za kritiku války proti Ukrajině, a umisťuje je do samostatného baráku. Do stejného baráku jsou navíc posíláni také bývalí ruští vojáci odsouzení za to, že odmítli návrat na frontu. S tímto zjištěním přišel v polovině května 2026 ruský opoziční novinář Andrej Grišin, který na toto téma připravil rozsáhlou reportáž.
Praktika oddělování politických vězňů od ostatních kategorií odsouzených byla široce využívána právě v sovětských gulazích mezi lety 1947–1954, kde k tomu sloužily speciálně vytvořené „osoblagy“ (z ruského osobyj lager’, tedy „zvláštní tábor“). V nich vězni žili a pracovali za mnohem tvrdších podmínek než běžní kriminálníci. Informace o tom, že by se něco podobného dělo i v současném Rusku, jsme dosud neměli – a skutečnost, že první podobná zpráva přišla právě z Magadanu, působí až mrazivě symbolicky.
Celý článek najdete na našem blogu.

















